noviny

Informace k návrhu zákona o některých opatřeních v souvislosti s pandemií COVID-19 (tzv. Lex Covid)

Poslanecké sněmovna projednala a schválila návrh zákona (balíček zákonů, souhrnně označováno jako tzv. Lex Covid), který čeká na schválení Senátem ČR a následně podpis prezidenta. Vše by mělo pravděpodobně proběhnout ve zrychleném řízení.

 

Zvláštní opatření ve vztahu k právnickým osobám.

 

  1. Změna režimu konání valných hromad a zasedání jiných orgánů;
  2. prodloužení funkčního období členů orgánů a kooptace a
  3. prodloužení lhůty k projednání řádné účetní závěrky.

 

Společnosti mohou podle zvláštních opatření tohoto zákona postupovat jen po dobu trvání mimořádného opatření, nicméně následky některých zvláštních opatření přesáhnou den skončení mimořádného opatření.

 

  1. Změna režimu konání valných hromad a zasedání jiných orgánů

 

Zákon umožňuje, aby se zasedání mohlo konat s využitím technických prostředků nebo procedury per rollam, a to i v případě, kdy tato možnost není výslovně upravena (nebo připuštěna) ve stanovách nebo společenské smlouvě.

 

Pro společnosti, kde je tato otázka výslovně upravena ve společenské smlouvě, se tedy v zásadě nic nemění a za podmínek dle příslušné společenské smlouvy se může zasedání konat touto distanční formou. V případě společností, kde tato otázka ve společenské smlouvě upravena není, se uplatní pro konání zasedání distanční formou podmínky upravené v zákoně o obchodních korporacích (tj. ustanovení § 175 a násl. v případě společnosti s ručením omezeným a ustanovení § 418 a násl. v případě akciové společnosti).

 

V případě společností, pro které nejsou stanoveny zvláštní zákonné podmínky (komanditní a veřejné obchodní společnosti), budou tyto podmínky konání zasedání určeny pro nejvyšší orgán statutárním orgánem. Statutární nebo kontrolní orgán si pak tyto podmínky pro průběh svého zasedání nastaví sám.

 

 

  1. Prodloužení funkčního období členů orgánů a kooptace

 

U členů volených orgánů obchodních korporací, jimž končí funkční období uplynutím stanovené doby, nastává ze zákona automatické prodloužení jejich funkčního období, a to až do l a to až do doby uplynutí 3 měsíců ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Dále zákon umožňuje provedení kooptace, tj. dočasného jmenování na uvolněné místo v orgánu samotným orgánem, pokud počet jeho členů neklesne pod polovinu, a to i v případech, kdy kooptace není připuštěna ve společenské smlouvě.

 

 

  1. Prodloužení lhůty k projednání řádné účetní závěrky

 

Součástí přijatých opatření je rovněž prodloužení lhůty pro projednání řádné účetní závěrky společnosti. Letos tedy tato lhůta nekončí 30. června, jak jsme zvyklí u společností s účetním obdobím shodným s kalendářním rokem, ale prodlužuje se o 3 měsíce ode dne skončení mimořádného opatření při epidemii. Nejzazším termínem pro projednání řádné účetní závěrky je však 31. prosince 2020.

 

ZÁKON O REALITNÍM ZPROSTŘEDKOVÁNÍ

V Poslanecké sněmovně je velice aktuálním tématem schválení zákona o realitním zprostředkování, který značně změní činnost realitních makléřů. Co mají přinést navrhované změny pro realitní kanceláře a samotné realitní makléře?
Následující článek shrnuje podstatné body citovaného zákona, na které je důležité realitní makléře upozornit.

1) Forma živnosti
V současné době platí, že realitní činnost je vykonávána na základě ohlašovací živnosti volné.
Nově přijatý zákon však zařazuje poskytování realitních služeb na základě vázané ohlašovací živnosti. Jedná se tedy o velice zásadní změnu. Už nebude možné poskytovat realitní služby bez odborné způsobilosti a nebude je tedy moci poskytovat každý. Jde o jednu z nejzásadnějších změn, které zákon do realitního světa přivádí. Může se jednoduše stát, že řada dosavadních realitních makléřů může narazit na problémy při
prokázání své praxe v daném oboru. Realitní kanceláře a makléři, kteří před účinností realitního zákona již vykonávali realitní zprostředkování v rámci živnosti volné a současně hodlají v poskytování realitního zprostředkování pokračovat v souladu s novým zákonem, musí do šesti měsíců ode dne účinnosti realitního zákona ohlásit živnostenskému úřadu vázanou živnost nově nazvanou „Realitní zprostředkování“ a v této lhůtě rovněž doručit úřadu podklady prokazující odbornou způsobilost. Při nesplnění této povinnosti v uvedené lhůtě dosavadní oprávnění k poskytování realitního zprostředkování v rámci volné živnosti ze zákona zaniká.

2) Zprostředkovatelská smlouva
Smlouvu uzavíraná mezi realitním zprostředkovatelem a zájemcem o služby realitního zprostředkování, bude nutné uzavřít v písemné formě. Jde o významný posun k ochraně klientů realitních kanceláří. Povinné náležitosti smlouvy o zprostředkování realitních služeb, mimo povinné písemné formy smlouvy, jsou také:

  • uvedení označení předmětu převodu nebo nájmu (právně řečeno předmětu užívání nebo požívání),
  • uvedení výše úplaty (kupní ceny, nájemného či jiné obdobné úplaty),
  • určení výše provize nebo způsob jejího určení.
    Nedodržení stanovených náležitostí bude mít za následek neplatnost smlouvy.
    Součástí smlouvy o realitním zprostředkování musí dále být výpis z veřejného seznamu (typicky katastru nemovitostí) týkající se předmětu převodu, který nesmí být starší než tři pracovní dny před uzavřením smlouvy. V případě, že výpis zájemci předán nebude, bude zájemce oprávněn od zprostředkovatelské smlouvy odstoupit ve lhůtě čtrnácti dnů od jejího uzavření.3) Úschova finančních prostředků
    Návrh zákona dále zakotvuje zákaz realitním zprostředkovatelům nabízet v rámci zprostředkovávané záležitosti úschovu finančních prostředků za účelem zajištění plnění z realitní smlouvy, zejména úschovy kupní ceny za zprostředkovaný prodej nemovité věci.

Makléři však budou moci k poskytnutí úschovy zprostředkovat úschovu u banky, notáře či advokáta.
Zprostředkovatel nemůže úschovu finančních prostředků aktivně nabídnout, je ale oprávněn tuto službu zájemci poskytnout za předpokladu, že zájemce o tuto službu zprostředkovatele výslovně požádá. Může tak učinit v písemné formě a na samostatné listině. Porušení této povinnosti je realitním zákonem přímo sankcionováno, a to pokutou až do výše 500.000,- Kč.

4) Povinné pojištění zprostředkovatelů
Realitní zprostředkovatel bude muset být po celou dobu výkonu své činnosti pojištěn pro případ povinnosti nahradit zájemci újmu způsobenou výkonem realitního zprostředkování, a to s limitem pojistného plnění nejméně ve výši 1 750 000,- Kč na jednu pojistnou událost a nejméně ve výši 3 500 000,- Kč pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce. POZOR! Nedodržení této povinnosti je přestupkem, za který bude hrozit sankce až dovýše 1 000 000,- Kč.

5) Informační povinnost zprostředkovatele
Nemalou zatěžovací povinností na straně zprostředkovatele bude, že tento při uzavření smlouvy o zprostředkování bude mít stanovenou povinnost poskytnout zájemci informace o konkrétních závadách a omezeních váznoucích na nemovitostech, které jsou předmětem zprostředkování, a to včetně těch, které jsou zapsané ve veřejných seznamech! Tato povinnost bude stanovena pod sankcí možnosti zájemce od zprostředkovatelské smlouvy odstoupit! Což je velice zásadní právo na zájemcově straně.

6) Omezení výhradních smluv
Výhradní realitní zprostředkování, bude možné se zájemcem, který je spotřebitelem, ujednat jen na dobu určitou v délce trvání maximálně 6 měsíců. Bude však stanovena možnost tuto dobu opakovaně prodloužit.
Návrh zákona o realitním zprostředkování je vytvořen za účelem zajištění vyšší míry ochrany klienta (zájemce) a klade důraz na ochranu spotřebitele. Jasně na to ukazují stanovené podmínky pro realitní makléře a s tím spojené množství sankcí pro případ nedodržení stanovených povinností. Účinnost zákona byla stanovena na 1.1.2020. Účinnost byla odsunuta na neurčito, a tato nastane 15. den po vyhlášení zákona ve sbírce zákonů ČR.

Co je však jisté už nyní, je to, že s účinností tohoto zákona dojde k mnoha zásadním změnám v povinnostech na straně realitních zprostředkovatelů, stanovení jednoznačných pravidel při poskytování realitních služeb, ze čehož plyne jasný cíl, a to zejména ochrana spotřebitele.

Hlasování valné hromady

Valná hromada je nejvyšším orgánem kapitálových společností. Jde o kolektivní orgán, který významně ovlivňuje dění ve společnosti. V rukou valné hromady stojí totiž rozhodování o nejvýznamnějších věcech, týkající se samotného fungování společnosti, jako je například změna společenské smlouvy, zvýšení či snížení základního kapitálu, schválení účetní závěrky či volba členů statutárního orgánu.

Jakým způsobem valná hromada rozhoduje?

  1. Rozhodování na jednání valné hromady
    Společníci vykonávají své právo podílet se na řízení společnosti na valné hromadě. Každý společník má jeden hlas na každou 1 Kč vkladu, ledaže společenská smlouva určí jinak.  Valná hromada musí být ve společnosti svolána minimálně jednou ročně. Valná hromada rozhoduje alespoň prostou většinou hlasů přítomných společníků, nevyžaduje-li zákon nebo společenská smlouva vyšší počet hlasů.
    O standardním průběhu hlasování valné hromady není třeba dlouze polemizovat. Podmínky jsou většinou všeobecně známé. Kvóra o usnášeníschopnosti jsou snadno k nalezení a každý, kdo je členem valné hromady o tom má jisté povědomí. Jak je to však s jinými formami hlasování? O tom již odstavce níže.
  2. Rozhodování mimo valnou hromadu, hlasování per rollam
    Tento způsob hlasování se nazývá tzv. korespondenčním způsobem hlasování valné hromady. Jde o to, že rozhodnutí může valná hromada přijmout, a to i přes to, že se členové řádně nemusí sejít k jednání na valné hromadě.

Jak to probíhá? Uvedený návrh musí splňovat zákonné předpoklady, který mi jsou:
A) Forma a zaslání návrhu
Osoba, která je oprávněná ke svolávání valné hromady (u společnosti s ručením omezeným je to typicky zejména jednatel) zašle každému, kdo je členem valné hromady, písemný návrh rozhodnutí na adresu uvedenou buď v seznamu společníků, nebo na jinak určenou adresu. Společenská smlouva může také umožnit doručování prostřednictvím emailu, a to za předpokladu, že lze jasně určit jednající osobu a email je opatřen elektronicky zaručeným podpisem zasilatele. Takto zaslaný návrh musí být řádně doručen, což je velice důležitým momentem pro řádně učiněné kroky k možnosti hlasování mimo valnou hromadu.
B) Náležitosti návrhu
Návrh rozhodnutí zaslaný k rukám společníka musí obsahovat znění usnesení, o jehož přijetí mají společníci rozhodovat, a lhůtu, v níž se musí společník k návrhu vyjádřit. Pokud není lhůta přímo označena při zaslání návrhu či není předem určena společenskou smlouvou, platí, že lhůta je 15 dnů ode dne doručení návrhu.
Pokud jsou splněny výše uvedené předpoklady, lze považovat návrh rozhodnutí za řádný a je možné o návrhu korespondenčně hlasovat.
C)Průběh hlasování
Hlasování probíhá tak, že společník se k návrhu rozhodnutí písemně vyjádří, tj. uvede, zda hlasuje pro návrh či zda hlasuje proti návrhu a své stanovisko řádně doručí. Toto musí učinit písemně s řádným podpisem. Hlasování se nelze zdržet, nehlasuje-li společník pro návrh, zákon s tím spojuje fikci hlasování tak, že v tomto případě platí, že s návrhem nesouhlasí.
Výsledkem je rozhodnutím valné hromady jakožto nejvyššího orgánu společnosti, přijatým mimo jednání valné hromady. Je nutné však uvést, že rozhodování mimo valnou hromadu lze využít pouze v případě, že
společenská smlouva takový způsob jednání nevylučuje.

  1. Kumulativní hlasování
    Společenská smlouva může ještě zakotvit další specifickou možnost hlasování, pro volbu členů volených orgánu společnosti. Jedná se o kumulativní hlasování, které se odvíjí od toho, jaká je výše vkladu určitého společníka do společnosti. Určí se tak tedy počet hlasů společníka na valné hromadě, a tento se znásobí počtem volených míst členů orgánu společnosti.

Článek má za cíl Vám shrnout a uceleným způsobem ukázat jednotlivé způsoby hlasování valné hromady, zejména hlasování mimo valnou hromadu. Jedná se o specifický způsob hlasování, který je třeba vyzdvihnout a ozřejmit jeho průběh, aby mohlo být v jednotlivých společnostech řádně realizováno.

O NÁS

Advokátní kancelář poskytuje klientům právní služby v češtině, slovenštině, angličtině a němčině. Advokátní kancelář úzce spolupracuje se zahraničními advokáty v otázkách zahraničního práva, zejména práva anglosaského.

KONTAKTUJTE NÁS

+420 734 423 677

martina.ascherl@mhlegal.cz

ADRESA

Sokolovská 700/113a, Praha 8, Karlín, PSČ: 186 00

Ev.č. ČAK: 13765 IČO: 73629260 DIČ: CZ8354214671

STUDIO100. All rights reserved.

TOP